Dovede-li se člověk zasmát sám sobě, nevyjde ze smíchu po celý život.Lucius Annaeus Seneca
Blog o všem co se dá vytvořit rukama

Co se jinam nevešlo

MILUJU)))

7. května 2012 v 19:01 | Věrka
Miluju svoji babičku, miluju svojí mámu, miluju svého tátu(i přes to, o čem tu psát nebudu), miluju svého brášku i s jeho manželkou, miluju mého miláčka, miluju našeho pesana, miluju celou svou rodinu i s jejich celou zvířecí tlupou))) a kdybych na někoho zapoměla, tak prostě miluju všechny.....

Miluji život, i když není jednoduchý.

To jsem Vám jen tak chtěla sdělit, aby jste to věděli.

A taky kdyby náhodou jsem to nemohla někomu z mojí rodiny říct, tak tady už to zůstane vyryto navždy, dokud tento blog nezruší.....

A taky je to tu pro mě, kdybych se náhodou na ně naštvala kvůli nějaké kravině!!!

SOS dort pro babičku

22. dubna 2012 v 9:55 | Věrka
Prosím o radu příští týden má moje milovaná babička narozeniny a já bych jí ráda upekla nějaký dortík, ale nevím jaký. Nejde mě o vnitřek dortu, ale spíš o nějaký tvar. Povrch bude z mléčné hmoty, takže potřebuji něco vymyslet. Nechci dělat klasický kulatý nebo knihu či podkovu, to už je trochu okoukané. A moje 78 babička je velmi čilá osoba při všech smyslech a je velká cestovatelka))). Pokud bych ji dala kulaťák připadala bych si, že jsem ji odbyla. Poraďte prosím nějakou inspiraci.děkuji předem)))

cedulky a pečený čaj

3. března 2012 v 12:38 | Věrka

Právě jsem si uvědomila, že jsem Vám ani neukázala svůj další výtvor, který jsem zkoušela letos poprvé, a to jest pečený čaj.


Udělala jsem několik malých skleniček, ozdobila kusem látky, ale největší čas jsem zabrala vytvářením cedulek s popisem. Pečený čajík jsem dala své rodině jako malý novoroční dáreček.))) Ještě jsem stihla vyfotit ten poslední))). Snad jim bude všem chutnat.




Výhra a moc krásná

16. února 2012 v 9:29 | Věrka
Včera v poledních hodinách v té velké chumelenici u nás zazvonila pošťačka a přinesla balíček na který jsem čekala))).


Je to výhra od Vlastičky a já jí tímto ze srdce moc děkuji. Srdíčko, chňapka, dopis a i ten andělíčk strážníček jsou nádherní a dostanou čestné místečko u nás v domečku. Dopis je psaný určitě od srdce))).
Ještě jednou děkuji.





P.S. Vlasti, dárečky udělaly mnohem víc radosti, než aspoň trochu))).

Velikonoční dekorační ochutnávka

5. února 2012 v 18:49 | Věrka
Pomalu začínám myslet na Velikonoce, i když to venku spíše vypadá, že mrazy ani neodejdou))).

Můj malý výmysl bude zavěšen v okně, snad se bude líbit))).

Velká a stará....

11. listopadu 2011 v 19:56 | Věrka
Ano, je velká a je dost stará, řekla bych, že je asi starší než já, ale byla to láska na první pohled))). A až jí trošku pomůžu, tak bude určitě nádherná))). Přivezl mě jí můj milovaný bráška, od jedné paní, co se stěhovala a chtěla se jí zbavit. No jo, všichni v mém okolí již vědí, že nepotřebuji nové a hezké, ale jsem šťastná, když dostanu starou, ošklivou a velkou))).
Miluji staré věci, co mají duši a příběh. Už i z tohoto důvodu neodolám každý pátek seriálu Vyprávěj, který už za chvilku poběží))).
Takže rychle dodělat pesanovi dlabanec a šup k tv do peřin s voňavým čajíčkem.

Krádný večer Všem, ať jste makový nebo tvarohový))).


Za jedněmi dvířky je i polička na kořenky)))

Mýma očima do budoucnosti viděno je nádherná)))

...to jsem tam nemohla jen tak nechat...

10. září 2011 v 11:47 | Věrka
Při nedávné návštěvě chaty jsem trošku hrabošila a při odjezdu ještě dostala dárek od brášky))).

No uznejte, tohle jsem tam nemohla nechat.

stará valcha, dvě sklenice starých

Dort rybář

29. května 2011 v 9:20 | Věrka


Můj milovaný bráška oslavil minulý týden krásných 30 let a tak jsem mu s velkou chutí upekla dortík. Jelikož je rybář, tak nebylo co řešit a stylizace dortu byla jasná. Jak se povedlo posuďte sami))). A byl chuťově výborný ořechový.



více foto v celém čláku po rozkliknutí)))

Soudružky v akci

7. března 2011 v 17:54 | Věrka
Soudružky Mudr. Prof. Šeherezáda Slintavá NOSITELKA ŘÁDU PRÁCE a Mudr. Esmeralda Mrkvoňová Csc. PROMOVANÝ PSYCHOLOG v akci))).

více foto viz celý článek))).

Masopust Doubravčice

6. března 2011 v 16:51 | Věrka


Včera byl u nás ve vesnici v Doubravčicích Masopustní průvod, vepřové hody a vrcholem všeho byl maškarní taneční rej do ranních hodin.


Nebyla bych to ani já, kdybych se nezapojila. Přizvala jsem do svého týmu kamarádku Olinu z keramické dílny.

Jak Vše probíhalo a vtipnost masek posuďte sami.)))viz celý článek.

Bažant na višních

9. prosince 2010 v 18:43 | Věrka
Chcete vidět jak vypadá bažant na višních, tak si otevřete celý článek.)))

Probdělá noc a čertovské rejdění

5. prosince 2010 v 12:49 | Věrka
Mikulášská 2010

Tak včera u nás v Doubravčicích chodil Mikuláš s andílky a čerty. Rejdění to bylo moc hezké a dětí bylo opravdu dost. Čerti si odnesli do pekla i pár nebožáků, ale po přislíbení poslouchání rodičů byli vráceni zpět. Myslím, že nejlepší odměnou byl dětský úsměv.

Kostýmy pro čerty jsem šila po večerech, plus ještě červený přehoz s křížem přes hrudník Mikuláše a nakonec jsem pro něj vyráběla i čepici.viz celý článek).

BU BU BU Mikulášská

4. prosince 2010 v 14:04 | Věrka
Tak  nevím jak u Vás, ale u nás začíná finišovat příprava dětské mikulášské. Už několik dní se snažím šít čertovské kostýmy. Jde to pomalu, ale doufám, že výsledek bude stát za to. Samozřejmě Vám sem dám potom fotky.

Tak teď aspoň jedna loňská))).

Bu BU BU už umíte básničku???

P.S. Jsem uprostřed)))

Mikulášská 2009

Julie a Julia a já a moje zpověď

20. března 2010 v 1:55 | Věrka
Jelikož nemůžu spát, tak dnes vyjde článek o něco dříve.

Právě jsem dokoukala docela hezký film, jmenoval se Julia a Julie. Můžu doporučit, takový příjemně odpočinkový film převážně pro ženy. I když ten konec bych si představovala asi trošku lepší, ale budiž.
Poslední dobou mám nějakou smutnou náladu, nevím z čeho a nevím proč. No teda částečně vím, ale to tady zveřejnit nemůžu(ten dotyčný by totiž hned věděl, že jde o něj a že mě ubližuje, a to nechci), jelikož nevím kdo můj blog všechno vlastně čte. Vím jen o pár lidech, kteří mě napíšou komentář nebo email(a těch si vážím, že jen tak neshltnou a nezmizí beze slova, ale sundají botky a jsou ochotny se po mém blogu projít a sem tam zanechat i nějaký důkaz o tom, že tu byly, pak nazujou bačkůrky a zase zmizí, ale vzpomínka zůstane) a o ostatních nevím nic, i když mám návštěvnost denně něco kolem stovky. Já vím, není to moc, ale zase to taky není zrovna málo a já si toho vážím, že někdo se mnou a mým blogem ztrácí čas(nebo se nechá inspirovat).
Takové malé motto, které jsem si sama pro sebe vymyslela je, že pravého přítele a toho koho máš ráda poznáš tak, že když ho potkáš, pozdravíš ho a usměješ se, tak ti ten úsměv na rtech zůstane i když už ten přítel zašel za roh. Nevím jak to popsat, spíš je to o upřímnosti a o důvěře, v čemž poslední dobou nějak moc plavu, no spíš bych řekla, že se topím. Zjistila jsem, že většině lidí, které znám se prostě nedá věřit a v žádném případě se na ně nedá spolehnout. Dokonce jsou falešní a zákeřní v nedaleké vidině se někomu zavděčit notovat si s ním a vlézt mu až do pr... No ale to jsem si pustila pusu moc na špacír, vraťme se zpět k tomu, co jsem chtěla psát.
Když jsem si blog založila, což bylo asi v prosinci 2006, tak jsem se každou hodinu, né-li půlhodinu chodila koukat, kolik lidí můj blog navštívilo a byla jsem naštvaná, že nikdo nepíše žádné komentáře.
Postupem času jsem od toho jaksi upustila, možná mě to už přestalo bavit, možná jsem to vzdala v marném očekávání, ani sama nevím čeho.
Už sem nelezu a nekoukám kolik lidí mě zrovna čte a nedělám si hlavu z toho, že nikdo nic nenapíše do komentářů. Asi už jsem vyrostla nebo dospěla. Můžu jen tajně doufat a vlastně být ráda, že jsem přežila, tedy spíše můj blog. Jak jistě víte v nastavení je i jedno tlačítko, které by podle mě mělo být pod heslem. Jmenuje se smazat blog. Přiznám se, že jsem se dvakrát uklepla a málem blog smazala. Asi bych z toho dostala psotník. Vím, že posledních několik měsíců jsem to tady trošku více zanedbávala, ale jaksi jsem měla spoustu důležitějších věcí na práci.
Osud tomu chtěl, že jsem letos již podruhé na neschopence a tak mám teď trošku více času na psaní a vlastně dohánění všeho toho, co jsem za několik minulých měsíců zanedbala, nenafotila a nenapsala.
No abych tyhle plky nějak zakončila, tak ten film si myslím stojí za vidění a jestli stojí za vidění i tento blog , to musíte posoudit vy. Komentáře ovšem psát nemusíte, to nechám na Vás, mě osobně bude stačit, když se Vám u mě bude líbit a zase někdy rádi zavítáte.
P.S. Abych Vás dnes neochudila o nějaký můj výtvor, tak Vám sem dám jednu fotečku, kdo by mě nepoznal, tak jsem ta uprostřed (výtvorem je můj kostým, který jsem si dělala včetně těch rohů).
Mikulášská 2009

fotka je z Mikulášské 2009

Maškarní ples

13. února 2010 v 21:40 | Věrka
Blží se velmi rychle maškarní ples a stále si nejsem jistá za co půjdu, nemáte někdo nějaký nápad?

ozdobné spony na závěsy

30. ledna 2010 v 16:35 | Věrka
Právě vymýšlím z čeho udělat ozdobné spony na závěsy. Viděla jsem v krámě u vietnamců, že je měly udělané ze skřipců, to mě ale přišlo docela jako kýč a ani by se to sem nehodilo co měly v nabídce. Také jsem přemýšlela, že si je ušiju, nějaké návody mám, ale to bych musela ještě vrtat díry na háčky do zdi a tomu bych se chtěla vyhnout. Dále jsem ještě viděla vyrobené z drátků, velmi hezké a decentní ozdobené navíc korálky, ale bohužel prý není možné dodat více stejných kusů, jelikož každý z nich je originál a ruční práce a já jich potřebuji cca 8kusů. Napadlo mě sehnat větší kroužky, něco jako jsou kroužky na záclony, potáhnout je látkou a za nimi provléknout dřevěnou ozdobnou tyčku nebo něco takového. JEŠTĚ MĚ NAPADLO POUŽÍT MAGNETY PROTI SOBĚ, PŘIŠÍT NEBO PŘILEPIT JE NA NĚJAKOU DEKORACI TŘEBA ŠITOU A TĚMA MAGNETAMA NA STUŽCE JE SPOJIT. Jenže potřebuji aby to vypadalo starobyle, jako od prababičky, takže kdyby vás něco napadlo, tak napište.díkes)))

Fimo zelenina

29. ledna 2007 v 17:11 | Věrka
S Fimem jsem začala minulý rok a věciček mám daleko více, jen se dokopat k tomu ty věcičky vyfotit)))tak zatím jedna fotečka.Kdo nepozná jsou to papričky)).

Jak jsem na půdě našla poklad

7. ledna 2007 v 17:20 | Věrka
Na Štědrý den jsem dostala opravdu mnoho dárků a měla jsem z nich opravdu velkou radost, ale také jsem si jeden našla u babičky na půdě a popravdě jsem jí ukecala abych si ho mohla vzít. Mám ráda staré věci a ráda z nich dělám nové. A tak když jsem u babičky na půdě objevila tuhle truhlu, řekla jsem si, že bez ní prostě odjet nemůžu.Už jsem ji začala pomalu renovovat-ještě, že jsem si k narozeninám přála tu brusku na dřevo-, pomohl s tím také chvilku jeden můj kamarád Lukášek)).viz foto.

Moje vysněná postel

9. prosince 2006 v 19:49 | Věrka
Od dětských let jsem snila, že budu mít postel s nebesy jako princezna. No nebesa zatím ještě nemám hotová, ale postel už jo)))Ještě se musí koupit nové matrace(tyhle jsou hrozný a taky jsou malý a k týhle postýlce nepatřej), ale spí se na ní přímo pohádkově))).
 
 

Reklama